Vo zimě

V Jaromkách je nasněžíno. Lidi choděj kolem domu s hráblama a hrabou. Dyž jedete autem do Třebíče na velkej nákup, po cestě potkáte každou chvíli auto ve škarpě. Lidi vrčej, že je jim zima a prej už aby tady bylo jaro.

Včera sem šel z mlíkárny a jen po cestě dom sem potkal čtyři takový nadávače. Že kloužou chodníky, že je hnusnej smrad, tisíc pod nulou a betonová vobloha. A tak sem si řek: Toho bohdá nebude! Nemá přece cenu frflat až dokud nevylezou krokusy, ne?

Tak sem si začal sepisovat seznam věcí, kerý sou na zimě dobrý.
Třeba takový věci, kerý se v létě dělat vůbec nedaj.
A rozhod sem se, že začnu šířit pozitivní zimní vlny. Ať si užijem aj ten čas do těch krokusů.
No, minimálně si ho plánuju užít já.

 

Takže zaprvý je na zimě dobrý to, že můžete bejt zalezlý doma a není vám to líto.

A ani nikdo nemá ten dojem, že byste rači měli třeba dělat něco na zahradě. Můžete si pouštět filmy, hrát na kytáru nebo Člověče nezlob se.
Dyž ste gambler, můžete si dát aji čtyři partičky hledání min po sobě a neni vám líto, že vám uteče sluníčko.

 

Zadruhý sou dobrý šecky ty věci, co zahřejou.

Krb a svíčky třeba. Ale taky dobrý teplý čaje, letos třeba mamina vyráběla pečený.
Horký mlíko s medem. A nebo polívky! No uznejte, že dobrej teploučkej vývar si nikdá tak neužijete, jako dyž zrovna přídete vymrzlí z venku.

 

Dyž už sme u toho jídla... 

Třeba takový mandarinky sou v létě v obchodech hnusný, ale v zimě lahoda. Mamina posledně domů dotáhla pučmeloun, nebo jak se to menuje. Takovej jako dyby velikej grep, co je ale bílej, neteče a je děsně dobrej, jen s tim loupáním strávíte dycky mládí. A vůbec třeba vůně sou v zimě jiný než kdykoliv jindy. Na jaře máte šeříky, v zimě zase skořici, hřebíček, badyán nebo třeba citrón.

 

A dyž dojde na šecko to venku, vona taková jaroměřická zima umí bejt báječná.

Námraza na stromech jak dyž namaluješ.
Zamrzlej rybník, na kerým lidi bruslí, padaj a maj z toho radost.
Běžkaři s nadšením a vodhodláním v oku, co si to brázděj napříč zachumeleným polem.
Sněhuláci. Iglů. Koulovačky. Já vim, že sem na tydle věci oficiálně starej, ale...

 

Pamatujete, že má naša mladá v bříšku dalšího sviště? Dyž sem se to dozvěděl, málem mě to porazilo, ale teď už mám velký plány.
Jeden děda a dvě vnoučata, s tim může být eště mnohem víc srandy, než dyž je jeden děda a jedno vnouče.
Už se nemůžu dočkat, až ty iglů budem stavět všici spolu. A až pořídím mrňavý brusle a pudem na rybník. A až je zkouluju sněhovýma koulema.

Na toho nejmenšího už sem to zkoušel. Jenže eště není venku, a tak sem ho musel koulovat mladý přes břicho. A to byste nevěřili, ale ta synátorova holčina mě zkoulovala nazpátek. Tak si řikám, že si náš synek přeci jen vybral dobrou babu.

 

Vloženo

Jaroměřická mlékárna