Vo vosách

Namouduši každý roční vobdobí má kromě fůry zábavnejch věcí něco, co mě dokáže fakt vytočit. No vážně. Fakticky je nutný, aby existovaly vosy?

Chlapi u Fanouše v hospodě vo mně řikaj, že mám na šecko názor. Tak pokud de vo vosy, na ty mám názor jakože fakt jednoznačnej. Já mám třeba děsně rád léto, ale vosy by si prostě mohlo vodpustit.

Už ten jejich způsob lítání. Nalevo, napravo, nalevo, napravo, nalevo, napravo. Z toho by jednoho klepla pepka. Jak dyby se prostě nemohly trefit. Nikdá nevíte, vodkáď se vobjeví.

Aby bylo jasno. Včeličky mi vůbec nevaděj. Ty sou huňatý a roztomilý. Čmeláci sou taky huňatý a roztomilý. Navíc sou to užitečný zvířata. Vopylujou kytičky a tak.

To takový vosy nic nevopylujou. Podobně jak sršáni prostě lezou po ovoci a to je pak volezlý a vokousaný. Stalo se mi, že sem jednu tadytu potvoru hrdinsky zavraždil při trhání hrušek, a na protější větev si sedla její kamarádka a vyčítavě na mě koukala svýma patnácti tisíci vočičkama. S takovým výrazem jakože “hele, teď sem tu sama, ale počkej, už sem zavolala kamarádky”.

Úplně nejvíc nesnáším, dyž si namažu chlebík třeba s Fénixem, uvelebím se na verandě a zahájím letní pohodu. Načež přilítne vosa a na ten chleba si sedne. Já beru, že jí to chutná, ale jednou je to můj chleba a jak de vo jídlo, to neznáte Jarina.

A teď proč to píšu. Včera sme byli s maminou ve městě, a protože bylo vedro, šli sme k jakýmusi stánku s koktejlama. A v tu chvíli sem byl děsně nadšenej, že pracuju v Jaromkách mlíkárně, kam se vosa jaktěživ nedostane. Tam jich bylo! Jen se to mezi těma sladkejma sirupama hemžilo. Ta kočka za pultem mezi nima žonglovala se sklínkama a vypadala už děsně zdrchaně. Já se nedivim. Bylo mi jí líto, jak jí to co chvíli lezlo po hlavě.

A dyž na ni do toho někdo začal pokřikovat, že má vosu v pití, a druhej, že esi si nemůže pospíšit, tak sem se rozhod napsat tendleten protest proti vosám. Jakože chuděrám číšnicím na podporu. A trochu taky proti lidem, co se koukaj skrz zhora na lidi, co dělaj protivnou práci. Každý léto podobně myslim třeba na řidiče v autobusech. My nadáváme, že se tam nedá dejchat, ale voni to maj furt. A poslední dobou vobdivuju taky našeho souseda, co v tom vedru a prachu jezdí po poli s kombajnem. No fakt. Zlatý máslo.

Ale abych se k tomu dostal.

Vyhlašuju, že vosy ať si v létě lítaj kde chtěj, ale měly by se vzdálit na pokřik “kšá kšá”.

Vyhlašuju, že by neměly votravovat servírky, cukrářky, číšníky ani pouliční prodavače s melounama.

A taky vyhlašuju, že by si lidi měli vážit poctivý práce. Toho, dyž pro ně někdo něco udělá, a dyž se vopravdu snaží to udělat pořádně. A to by samo o sobě vlastně dost pomohlo. Aj kdyby se vosy na ty mý přikázání náhodou vychumelily.

Vloženo

Jaroměřická mlékárna