Vo vodpovědnosti za svojí práci

"Za to my nemůžem, že to nedrží, vy ste si řek, že chcete sádroš, na tudle stěnu. Co my můžem za to, že ste si tam pověsil poličku s porcelánem po babičce."

"Za to my nemůžem, že to nedrží, vy ste si řek, že chcete sádroš, na tudle stěnu. Co my můžem za to, že ste si tam pověsil poličku s porcelánem po babičce." Takle mě utřeli řemesníci, co u mě doma vyšívali před měsícem na jedný příčce, kerá se včera vyrvala se všim všudy. I s porcelánem. Vytočili mě.

Eště docela rozumim tomu, že dyž si člověk řiká vo ňáký věci a nakupuje je, měl by vědět, proč je nakupuje. Měl by znát jejich užitek. Měl by mít zvážený, esi mu pomůžou, nebo je má jen tak na parádu… Pak se ale dostane do stavu, dy neví, a příde mu jako docela dobrej nápad něco udělat. Jo, měl by se pak ptát a zišťovat. Jenže mi řeknite, kolikrát se vám stalo něco takovýhodle:

"Prosim vás? Využiju televizi se super rozlišením v místě, kde nejni signál?" "Ale jistě, určitě se diváte na dývýdýčka.”

"Chci se voptat, myslíte si, že je pro mě telefon s internetem?" "No určitě, člověk nikdá neví a vosmdesát korun měsíčně přece nic nejni?"

"Moh bych vědít, esi využiju tu supernepromokavou bundu, co se vyplatí v amazonskejch pralesích?" "Jasně, dyk kolikrát se vám už stalo, že ste promok na kůži?"

Sere mě takovej přístup. Vopravdu. Je to totiž stejně pitomě podlý, jako dyž vám kucí bez reptání a bez ptaní udělaj službu, kerá pak neplní svůj účel. A nakonec řeknou: “Neptal ste se, vašnosti.”

Víte, co dělá dobrýho řemesníka? Dělá ho uvědomění, že přijme kus vaší vodpovědnosti. Že se ptát, na co vopravdu ty věci potřebujete. Že zišťuje, kerý služby využijete a kerý sou pro vás na houby. Dyk vy se přece nemůžete vyznat ve všom. Nemůžete vědít, že si na stěnu ze sádroše pověsite sotva samolepku.

Já vosobně pak takovejm zaplatim třeba vo tisícovku víc. A pozvu je na pívo. A budu jim vděčnej. Budu vděčnej za to, dyž spolu se mnou zistěj, co fakt potřebuju. 

Promiňte mi tendle můj výlev. I dyž jí asi chápu, beztak mi nepoctivost pramenící z prachů a lenosti se ptát, příde nejhloupější na světě. Dokocne eště vo fous hloupější, než na princeznu vostříhanej pudl. Ten se totiž líbí aspoň stejně vostřihanejm paničkám. 

Vloženo

Jaroměřická mlékárna