Vo teplákový módě

Četli ste taky vo tom vobchodě, kde zakázali vstup lidem v outdoorovým voblečení? Prej že Češi sou typický tím, že choděj všude v teplákách. A vůbec že se prostě neuměj voblíkat a mělo by se proti tomu bojovat lví silou kupředu zpátky ni krok.

Četli ste taky vo tom vobchodě, kde zakázali vstup lidem v outdoorovým voblečení? Prej že Češi sou typický tím, že choděj všude v teplákách. A vůbec že se prostě neuměj voblíkat a mělo by se proti tomu bojovat lví silou kupředu zpátky ni krok.

Já toho zas tak moc nenajezdim, ale náš mladej říká, že na dovči Čecha fakt poznáte. A nejen podle řízků. Prej sme národ baťůžkářů. Sme v tom dobrý. Vyrábíme stany a takový to chytrý prádlo, co se v něm nezpotíte, i když vás honí velbloud přes Saharu. A pak to nosíme. Teda to prádlo, ne ty stany. Mladej tvrdí, že Češi vlezou všude. Všude, kde se musí lozit po skalách a drápat se do kopců a brodit se bažinama a nedávno tam bylo minový pole. Abyste věděli, mně se to líbí. Ne že bych lozil po skalách. Ale kdybych byl mladší a měl menší břuch, dal bych si říct.

Blbý je, když si pak ty hadry zapomenem vyslíct a dorazíme v nich do Národního na Rusalku. Ostatně na Hradě teď letí mikiny. Já vám nevim. Vyrost sem v době, kdy sme všichni měli v sandálích bílý ponožky. A děcka nosily, co babička napletla. Ale věděli sme sakra dobře, že do divadla musíme napulírovaný a načančaný, protože to je součást kultůry.

Co mi ale dělá vrásky je to, že sme to stejně vždycky dělali hlavně proto, aby lidi neřekli. Maminy museli děcka v napucovanejch bílejch šatičkách, aby je sousedka nepomluvila. A nanic je, že to tak funguje pořád.

Víte, jak sem vám posledně psal vo těch mejch známejch z Třebíče, kus vod Jaroměřic? Jak jsou ti pražský kavárníci? Tak voni maj dceru. Sjíždí všecky ty různý módní blogy a blbosti, ale je to fajn holka a študuje v Brně. Když sem ji posledně viděl, pochválil sem jí sukni. Měla v ní fakt pěknej zadek, ale to sem jí neřek. Vona mi pak vysvětlila, že má jednu hromádku voblečení na Brno a druhou na Třebíč. Protože čim menší město, tím míň vám toho projde.

Jo. Nepudu do mlíkárny ve vobleku a stejně tak je blbý vlítnout v džínách do opery. Ale nemělo by to bejt blbý, protože co na to řeknou lidi. Mně by to bylo blbý proto, že tím přijdu vo možnost navodit si takovej ten sváteční pocit. Chovat se jako větší galán. A vidět maminu nastrojenou a krásnou tak, že se do ní zase zamiluju.

Nelíbí se mi, když podle hadrů vodsoudíte celýho člověka. Když ho za bílý ponožky stavíte ke stěně. Nelíbí se mi, že když nosíte něco originálního a vymyšlenýho, pomluvěj vás na vsi, a když nosíte ty tepláky, pomluvěj vás zase na městě. Je to tak nějak ten samej systém. A přitom moudrost bejvá v hlavě a ne v koruně. A v obleku i v modrákách sem pořád ten stejnej hloupej Jarin.

Vloženo

Jaroměřická mlékárna