Vo strachu z burákovýho másla a vousatý brady

Mamina mně neska povídala vo nějaké ženské. Trochu sem nechyt začátek, tak přiznávám, že nevim, vo kom vlastně byla řeč. Ale prej hnedka na první schůzce svýmu chlapovi řekla, že mu v životě neuvaří jediný jídlo. Že má fobii z vaření.

Trochu se divim, že dotyčnej hnedka nevzal nohy na ramena. Každopádně sem si to hledal a fakt to existuje.
Menuje se to mageirocofobie a nemocnej člověk prý nejen že nemůže vařit, ale nevydrží sedět na zadku ani mezi lidma,
co se vo vaření baví.

A co se tejče toho sezení na zadku, tak z něj maj někerý lidi panickej strach taky. Tomu se říká cathisofobie.
Dyž dlouho seděj, začnou se potit, rychle dejchat a sou jak ve křeči.

Přiznám se, že mě to téma vcelku zaujalo, tak sem si vo fobiích trochu počet.
Vybral sem vám pár nejzajímavějších.

 

Somnifobie – fobie ze spaní

Tak si představte, že po světě choděj lidi, kerý maj fobii ze spaní. Ne, že by nemohli spát. Ale bojej se, že dyž usnou, už se nevzbuděj.
Teda s takovejma vobavama bych se vážně nechtěl každej večer potejkat. Musí bejt děsně nevyspaní a věčně unavení – eště je něco srazí po cestě do práce a pak se budou bát bejt i vzhůru. Pokud to přežijou.

 

Pogonophobie – fobie z vousů

Ještě že u nás nechodí Santa Claus, protože tidle lidi by mu ani nevotevřeli dveře.
A z Českýho klubu vousáčů musí mít taky náramnou radost.

 

Arachibutyrofobie – fobie z burákovýho másla

Lidi prej maj strach, že se jim to přilepí na patro, a dyž trochu toho másla sní, začne jim to patro svědit, brnět, celí se potí a mají křeče.
To já můžu sníst cokoli a nic mě nebrní. Možná tak jazyk po citronu.

 

Ompalophobie – strach, že mi někdo sáhne na pupek

Těmdle lidem rači na břicho nesahejte. A taky eště existuje strach přímo z vlastního pupíku.
Prej se nejvěčí nešťastníci vobávaj, že jim skrz něj vylezou vnitřnosti. Brrrr!

 

Hipopotomonstrosesquipedaliofobie – fobie z dlouhejch slov

Já dostanu fobii z toho názvu. Ale sedne tomu jak prdel na hrnec.

 

Hledal sem i fobii z mlíka, ale našel sem jenom fobii z piva. Což mně přijde snad eště absurdnější (pokud zrovna člověk nemá kocovinu). Narazil sem akorát na jeden příběh, kdy chlapík údajně v osmi letech zažil nějaký hrůzy s mlíkem a vod tý doby vomdlívá, dykoli vidí mlíkárnu, kravín nebo regál s jogurtama. Ale teda nevim jak vy, já mu nevěřim ani písmenko.

Druhej příběh je spíš vopačnej, protože holčina má fobii z ovoce a zeleniny, tak do svých pěti let vodmítala cokoli krom mlíka a mlíčných výrobků. Pak teda vobjevila hranolky, tak to začala s mlíkem kombinovat. Teďkon je z ní fastfůdová královna.

 

Tak co, nemá někdo ve vašem vokolí taky nějakou „pěknou“ fobii? Já asi žádnou nemám.
Teda vlastně jednu jo – že někdy někoho napadne zrušit vejkendy.

 

Vloženo

Jaroměřická mlékárna