Vo prvních Vánocích

Samo ne vo mých. Vo Brumdových.

Musim říct, že všichni, ale ÚPLNĚ VŠICHNI, dělali z Brumdovejch prvních Vánoc velký haló. Šecko muselo bejt perfektní, aby si dítko užilo dokonalou vánoční atmosféru. Vobrovskej stromek, samozřejmě přírodní, u nás i u mladejch. Šecky vánoční tradice dodržený na jedničku, dárky zabalený jak v americkým filmu, kapr na stole jak z talíře Polreicha. Ježíšek vesele zvonil na zvoneček, zatimco synátor byl zrovna nááááhodou na záchodě.

A Brumdovi to bylo buřt. Nejvíc ho zajímal zmuchlanej papír po rozdělanejch dárcích a že se mu izolepa lepila na prstíky.

Ale co mělo úspěch, bylo pouštění lodiček. Jako těch ze skořápek s malinkejma svíčkama. Akorát měl tendence zaplácávat je ke dnu umyvadla a šecky ženský v domácnosti trnuly strachem, že se popálí. Tak chudáka vodtáhly do vobýváku hned po třetím pokusu vo potopení loďky.

A esivá vás zajímá, jaký Vánoce měl Jarin, tak pohádkový. Doslova. Toli pohádek v průběhu jednoho týdne sem asi naposled viděl, dyž byl malej náš synátor. A víte co? Bylo to príma. Vono je hrozně fajn chvilku vypnout, nemyslet na prácu, na situaci ve světě a jen sledovat, jak všichni žili šťastně až do smrti. Dárky sem taky dostal pěkný, ale todle bylo z celejch letošních Vánoc asi nejpěknější.

Sem tak pěkně vodpočatej, že se za chvílu začnu těšit na to míchání mlíka. A samo i na ženský z mlíkárny. Říkal sem vám někdy, že sem tam jak paša v harému? Ne? Tak si to necháme na jindy. Musim totiž ještě do Silvestra stihnout pár pohádek.

Pusťte si je taky. A předem přeju krásnej Novej rok!

 

Vloženo

Jaroměřická mlékárna