Vo pomazánkovým „másle“

Nejni máslo jako pomazánkový máslo. Všude se vo tom mluví, nic moc se nezměnilo, ale hudrovat nepřestaneme. Tak já vám to teda vysvětlím.

Pamatujete si na tu aféru, kdy nám prej evropská únie zakázala pomazánkový máslo? Tu dobrotu, kerá se u nás vyrábí vod 70. let? Já bych si ani nevzpomněl, mazal bych na chleba tradiční pomazánkovou a byl v klidu. Jenže von to pořád někdo nesmyslně vytahuje, aniž by si zistil, jak to šecko bylo. Tak pěkně postupně.

 

Jakej je vůbec rozdíl mezi máslem a pomazánkovým máslem?

Vobě mňamky se vyráběj z mlíka. Klasický máslo by mělo mít aspoň 80 % mlíčnýho tuku, kdežto pomazánkový má vobvykle něco mezi 31 % a 42 %. A jako mlíkař vám můžu říct, že to je safra rozdíl. Věčinou se do pomazánkovejch přidává eště smetana, sušený mlíko nebo podmáslí, vobčas i bramborovej škrob a taky nějaký vylepšovadla na chuť — pažitka, paprika, česnek nebo šunka. Jsou to ale různý produkty, což je klíčový.

 

Evropská únie nezakázala vyrábět pomazánkový máslo

Boucháte se do čela a říkáte si, že sem fakt Jarin, dyť pomazánkový máslo už v krámě nemaj, dyť vo tom celá ta aféra byla. No, nemaj, protože se přejmenovalo, ale vobsah zůstal stejnej. Změnila se jen nálepka, což jednoho zmate.

Celej průšvih spočíval ve slově „máslo“. Jak sem už napsal, máslo a pomazánkový máslo sou dva různý mlíčný produkty. Je to jednoduchý – na pomazánkovým másle si pstruha neupečete, klasický máslo se zas hůř roztírá.

 

Ste přece věděli, co si kupujete

Já vim, já vim. Každýmu Čechovi bylo jasný, co to je pomazánkový máslo. Jenže to nejni tak jednoduchý. Hranice se votevřely a nakupují u nás i cizinci, keří tady už bydlej nebo sou na dovči. Představte si, že byste chtěli na vejletě v Maďarsku pivo a voni vám dali chmelovou limču. Prostě byste byli nakrknutí. Takovým malérům se předchází normama, kerý sou dost podobný pro všechny členy evropský únie. Dyž si koupíte máslo v sámošce v Jaromkách, nebo v nějaký vesničce v Maďarsku, mělo by to bejt pořád máslo.

Únie se snaží dbát na to, abysme byli vobeznámení s tím, co si kupujem. Vo nic jinýho nejde. A to bez vohledu na to, kde se po Evropě pohybujem.

 

Tradice zůstává

Dyž se rozhodlo vo tom, že se teda pomazánkový přejmenuje, byl z toho strašnej virvál. Úředníci nevěděli, jak se z toho vysmejknout, mlíkaři se báli, že ztratěj zákazníky, a politici na tom chtěli vytěžit ňáký body pro sebe. Z celýho toho maglajzu vzniknul mýtus, že se náš tradiční pokrm nebude vyrábět. Naštěstí to šecko dobře dopadlo.

Až příště pudete v sámošce kolem našeho tradičního pomazánkovýho, tak si prosímvás nemyslete, že v mlíkárně neumime psát a vyklouzlo nám to nejpodstatnější slovo. Co sme ušetřili na písmenkách, to jsme přidali na chuti! Každej den můžete začít s jinou příchutí. Pátek podle mě jednoznačně patří česneku a cibulce! Tak už pusťte chmury z hlavy a dejte si taky.

 

Vloženo

Jaroměřická mlékárna