Vo návodu na štěstí za jednu korunu

Minulej tejden sem na Fejsbuku napsal to, že sem nechal v Brně v automatu na lístky do tramvaje drobný, páč sem chtěl vozkoušet, jak budou lidi, co to najdou, reagovat. Ty, co mě sledujou, se pak ptali, proč to dělám.

Minulej tejden sem na Fejsbuku napsal to, že sem nechal v Brně v automatu na lístky do tramvaje drobný, páč sem chtěl vozkoušet, jak budou lidi, co to najdou, reagovat. Ty, co mě sledujou, se pak ptali, proč to dělám. Moc sem nevěděl. Já prostě jen rád zkoušim věci. Můžu ale říct, že to fungovalo náramně. Myslim, že jedna najítá koruna dokáže udělat lidem mnohem věčí radost, než jaká je její vopravdická hodnota přepočteno na sejry, rum nebo rohliky. Jedna malá holčička začala dokonce tančit a hopsat. Kouzelný to bylo. 

Tak moc kouzelný, že sem se zamyslel a dal dohromady takový patero. 

Je fuk jak velkej dárek člověku dáš, dyž se trefíš do tý správný nálady. I vobyčejnská koruna může způsobit takovou radost, že lidi začnou tancovat.
Neptej se na důvody a esivá máš nápad, prostě ho udělej. Dokavád se totiž jen budeš ptát: “Jak na to ty lidi budou reagovat?” nikdá to vopravdicky nezistíš a budeš smutnej, že to nevíš.
Dyž se ti něco povede, nenechej si to pro sebe. Nemusíš se zrovna vychválit do nebe. Dyž ale ukážeš, jak přemejšlíš, třeba se to začne líbit někomu dalšímu a začne to dělat po tobě. A dyž pak díky tomu bude korunovejch dárců víc, bude i násobně víc radosti. 
Kašli na to, že vo tobě někdo řekne, že seš starej blázen a co je ti po lidech. Vsadim boty, že dyby tydle rejpalové našli kačku, budou šťastný taky. Jen si zatim neuvědomili, co jim vopravdicky dělá radost. 
Dyž se ti něco povede, nenechej si to pro sebe. Nemusíš se zrovna vychválit do nebe. Dyž ale ukážeš, že lidem kolem tebe dokáže udělat radost i vobyčejnská koruna, vostatní věčný honiči za štěstim, co ho hledaj kilometry daleko, si třeba řeknou, že něco přehlížej, vzpomenou si, co se jim stalo v posledních pár dnech a najdou si tam něco hezkýho. A pak to uviděj i rovnou před nosem. Je to korunový štěstí na druhou.

Já vim, že je to celý takový hrozně sluníčkový. Je mi to fuk. Spořim si kasičky a až zase pojedu na vejlet do Brna, budu korunovej král. A vrátim se jako král bez koruny. Vona je totiž tadle záliba proklatě návyková. Dokonce přemejšlim, že seknu s kouřenim, což by vlastně byla dokonale šťastná pointa. Himl, asi bych si tendle postup měl nechat patentovat. 

Vloženo

Jaroměřická mlékárna