Vo Murfího Vánocích

Eště pár dní a Vánoce sou tady. A jak pomale dochází rok ke svýmu konci, stejně tak začíná vodcházet moja šikovnost. Přinde mně, že se pouštej do práce Murfího zákony, nebo jak se jim to říká.

Začlo to včera.

Natřel sem si úplně poslední kousek vánočky a za chvílu letěla na zem, samo že máslem dolů. Zrovna dyž sem si chtěl kousnout. Naštěstí mamina zrovna dopekla tvarohovou vánoční štolu.

Počitám, že ju do zítřka zlikviduju, takže upeče příští tejden druhou. Jako každej rok. Tentokrát do ní přidala i kandovaný ovoce. Mám je až ve vlasech. A v posteli, mrchu lepivou. Ale dobrý to je!

Co se týče cukroví, u nás se peče dycky minimálně dva víkendy, aby do Štědrýho dne něco zbylo. A aby mamina vyhrála neoficiélní každoroční maraton, nebo spíš souboj, se sousedkama a voslnila je největším množstvím plechů přecpanejch perfektním cukrovím. Naštěstí vobčas upadne perníkovýmu praseti vocásek nebo se zlomí vanilkovej rohlíček. To mám pak povolený je zlikvidovat.

A letos mě nechala upíct i dva plechy lineckýho. První byl docela dobrej, ale přišlo mně to cukroví jakýsi světlý, tak sem si řek, že tam ten druhej nechám vo minutku dýl… Všimli ste si někdy, že to světýlko v troubě děsně zkresluje a v reálu to pak vypadá jinak než přes ty skleněný dvířka? Zkrátka, nějak sem tu minutku nevodhad.

Pozitivní je, že mám celej plech cukroví pro sebe k snědku, stačí trochu voškrabat ty vožehliny zespodu. A taky sem pak už nemusel pomáhat.

A náš dvoukolovej vánoční úklid je kapitola sama pro sebe. V prvním zátahu se uklízí šecko „vevnitř“. Skříně s voblečením, komora, šecky skříňky v kuchyni. Rozumějte, prostě šecko, co není vidět. Takže podle mě zbytečná práca. A v druhým zátahu šecko, co je vidět. Dyž sem v rámci úklidu toho, co je vidět, pomáhal s poklízením kuchyně, pověřila mě mamina úkolem vodnést rajskou do ledničky. No, asi vám to rači nebudu popisovat podrobně. Ale to, co je vidět a mělo přestat být vidět, je teď vidět eště víc. Protože je to rozcáklý na zdi. Zkusil sem to votřít suchym hadrem a řeknu vám – nebyl to dobrej nápad…

Dárků moc nemám a tak trochu spolíhám na to, že to zas zachránim ajdamem v pěkným vobalu s hvězdičkama. Eště mám ve skříni zašitou flašku vína, tak bych to moh prezentovat jako dárkovej set.

To nějak dopadne. Hlavně se těch Vánoc dožít a nepodpálit barák.

Řek bych, že čím míň toho budu dělat, tím míň toho pokazim.

 

Vloženo

Jaroměřická mlékárna