Vo mezinárodním slavení

Sousedka se chlubila, že dostala vod děcek ve škole kytku. Že prý neska maj učitelé v Český republice svátek. „Dyž maj svůj den učitelé, třeba my v mlíkárně taky nějakej máme,“ řek sem si a šel to prozkoumat. Našel sem ale něco jinýho, než sem čekal.

 

Krom Dne učitelů sem narazil na Mezinárodní den porodních asistentek a taky Mezinárodní den lékařů. Což respektuju. Porodní asistentky nám pomáhaj na svět, lékaři se staraj vo naše zdraví (ve věčině případů), učitelé učej národ (dyž vyškrtnu našeho matikáře Borovičku a šecky jemu podobný, co se chodili za katedru prospat)... Ale Den míchačů mlíka žádnej. Nechápu, proč můžou mít mezinárodní den trpaslíci (fakt že jo, 21. 6.) nebo průvodci cestovního ruchu (21. 2.) a my ne. Dyť krmení hladovejch je bohulibá činnost.

 

Tak sem se začal těma slavnejma dnama brodit, že najdu nějaký pěkný volný datum a vyhlásim vlastní svátek, abych tu nespravedlnost napravil. A u toho hledání sem vám narazil na tolik zvrhlostí, že by jeden řek, že to ty lidi museli vymejšlet posilněný lahvinkou uleželý slivovice:

Tak třeba 1. 3. je Mezinárodní den omylů v kalendáři. Tady ten mezinárodní den je myslim taky trochu vomyl, protože mě nenapadá jedinej důvod, proč todle slavit. Vás jo?

Dyž sem uviděl Mezinárodní den ptačího zpěvu, Den otevírání studánek a Mezinárodní den proti McDonald's, lehce mně vylítlo vobočí nahoru.
Ale pak sem našel eště lepší věci.

Třeba by mě zajímalo, jak se slaví takovej Ručníkovej den nebo Den suchýho zipu.
Rád si ale 3. 4. U Fanouša připiju na Mezinárodní den spodního prádla. I když by to bylo eště vo fous veselejší se slůvkem „bez“...  

Ale zpátky k věci. V seznamu významnejch dní sem nevobjevil, co sem hledal, po chvilce gůglení na mě ale vyskočil Mezinárodní den mlíka.
Dycky čtvrtý úterý v květnu. Dyž přivřu vobě oči, tak bych řek, že si ho můžem trochu přivlastnit.

Tak ho s náma v květnu oslavte pěkným kusem poctivýho sejra a nějakým dobrým pitivem.

 

 

Vloženo

Jaroměřická mlékárna