Vo černých pátcích

Tydlety černý pátky – moc jim nerozumím. Víte, nakupovat věci jenom proto, že sou ve slevě, to přece nedává žádnej smysl. Namísto kvalitní debaty v hospodě nebo vodpočinku se lidi hrnou do supermarketů, aby pobrali, co jde.

Abych byl jako spravedlivej, tak já nejsem žádnej asketa. Dyž něco potřebuju, tak si to koupím. Větčinou s tím ale přijde mamina, že by se jí líbil novej mixér, nový vozdoby na barák nebo třeba zimní kola s nesjetým vzorkem. A já ji pak brzdim votázkou „K čemu ti to bude?“ To dá rozum, že dyž potřebuje nový kola, tak je koupíte, protože nebude riskovat pokutu nebo hůř, bouračku. V opačným případě jí dokážu nakupovací horečku pěkně zchladit.

 

Jenže tydlecty nakupovací události vás donutěj přemýšlet úplně jinak. Lidi viděj 80 % slevu a už to cpou do košíku, ať sou to sardinky nebo sada šroubováků na vopravu hodinek. To, že vlastně žádný hodinky nemaj, je zase tolik netankuje, hlavně aby nakoupili výhodně. Dyť to je úplně padlý na hlavu.

 

Nedávno sem četl takovej tip, že si mám přepočítat, kolik že máme věcí v místnosti. Seděl sem zrovna v obejváku, tak sem začal – telka, ovladač, křeslo, pohovka, 6 pošltářů, deka, pivo, talíř s ajdamem, stolek, druhej stolek, vonný svíčky, natahovací hodiny, plyšovej medvěd… Povím vám, že sem spočítal tak půlku věcí a zabralo mně to aspoň čtvrt hodiny. A to sem byl línej votevřít skříňky a kouknout, co věcí je nacpanejch uvnitř.

 

Dyž se nad tím tak zamyslím, k čemu nám sou svíčky, který sou akorát vod prachu vybledlý jak stěna. Takový hromadění věcí určitě nedělá dobrotu peněžence a dyž to vezmu kolem a kolem, tak se akorát zbytečně vyráběj, poněváč je lidi vůbec nepoužívaj.

 

Letos chci vyzkoušet takovej experiment. Donutim maminu, aby se nenechala strhnout lavinou výhodnejch vánočních slev a namísto toho si uděláme hezkou rodinnou večeři. Klidně i bez vidličky na dezerty. Tak nějak si troufám říct, že se to vyplatí víc než mixér s 15 funkcema. Zkuste to taky.

 

 

 

Vloženo

Jaroměřická mlékárna