Vo aprílu

Tak nám začal duben. Děcka lítaj po vesnicích s řehtačkama a dělaj, že sou jakože zvony. Lidi na balkóně sázej mátu a pak ji mají mraženou. V banánech je schovanej heroin. Taková normální aprílová pohodička.

Včera sem vstával a sněžilo. Totiž, sněžilo. To, co mi padalo na hlavu, to nebyly žádný vobyčejnský vločky. To byly takový menší sněhový plachty. Venku byl na tutovku leden. Než sem došel do mlíkárny, sněžit přestalo. Zato začalo fučet jak na Sibiři. Bál sem se, že dyž votevřu dveře k tvarohům, budem z nich mít ledňáky.

Naštěstí to netrvalo dlouho. Dyž sem si šel dát sváču, počasí se plynule přehouplo do října. Domů sem vyrazil v mikině. Svítilo sluníčko a bylo teplo. Než sem dorazil k Fanoušovi, začalo hřmít a pak přišel totální slejvák. Rači sem zaplul na jedno, než se to přehnalo. Aspoň k něčemu to počasí je. Dyž sme dopili třetí kousek (nespolkli ste mi to s tím jedním, že ne?), rozhod sem se, že pudu za maminou. Dorazil sem jak sněhulák. Měl sem v březnu zalízt za kamna a v dubnu tam eště bejt.

Kromě toho se momentálně neděje nic divnýho.

Prezident hlásá, že když je někdo dva roky zajatej teroristama, mělo by se mu naplácat, protože si za to beztak může sám.

Ovčáček debatuje se studentama na Karlovce. Vykládá, že se Zemanem sou velcí kámoši, co se na všem shodnou. A práce ho nikdy nefrustruje, protože ji má moc rád.

Lidi, co maj živnost a prodávaj potraviny, lepí na vokna cedule “U nás neprodáváme Babišovy výrobky”. Voni sou Češi prostě dobří na pasivní rezistenci.

Všici se hromadně přiznávaj. Ze všeho nejvíc k daním. Sou fronty na poště i v kopírovacích centrech. Ale všici sou na sebe děsně hodný, protože ví, že ti vostatní v tom lítaj taky.

Vláda si slavně schválila zákon, díky kterýmu se nebude muset sama zabývat státním dluhem. Ale vypadá to děsně zodpovědně, protože vyhlásila, že jednou se tím nějaká jiná vláda jakože už fakt zabývat bude muset.

A pak sou tady ty banány. Eště štěstí, že sem ten herák nenašel já. Zaprvý bych myslel, že to je cukr. Za druhý bych chtěl vrátit peníze. Kdo se je prosí vo heroin. Nasvačím se toho? Nenasvačím. To ať si Lídl strčí za klobouk.

Sem rád, že je všecko normální. Abych se s váma vo tu radost podělil, tak sem vám vyfotil tuhle fotku. U sousedů na dvoře. A už končim. Zase prší a zmokne nám prádlo!

Vloženo

Jaroměřická mlékárna