Kdo je Jarin z Jaroměřické mlékárny

Táta mi vždycky říkal, že bych se měl nejdřív, než něco udělám, představit. Že je to tak normální. Tak teda jo. Jsem Jarin, těší mě.

Táta mi vždycky říkal, že bych se měl nejdřív, než něco udělám, představit. Že je to tak normální. Tak teda jo. Jsem Jarin, těší mě. Ta moje o mně říká, že jsem blbej. Ale má mě ráda. V mlíkárně mi zase říkaj, že se umím vysmýknout z každý dřiny a že jsem línej jako jako veš. Ale víte co. Ono je to všechno trochu jinak. Já jdu cestou nejmenšího odporu. Už od malička. Když jsem chodil na základku, nebyl jsem žádnej vědátor. Žádný brejličky, žádný jedničky. Ale nikdy jsem neprolítnul, aby bylo jasno. A taky jsem nikdy neměl vyznamenání. Taky k čemu, že jo? Tonda je měl furt, pak šel na gymnasium a pak ještě na vysokou a teď sedí někde v bance, kouká do počítače a je zelenej jak pětník.

Byli jsme tuhle spolu na pivu a on se po třech motal. A pak mi říkal, že jsem prej typickej Čech. Vyčůranej. Pořád do všecho kafrám a že se prej biju v prsa (mluví jako nějakej Dobrovský, že jo?), jen co přijde na otázku šmajchlování. A co... moje stará o mně sice říká, že jsem hloupej, ale neříká to vždycky, jestli si jako rozumíme. 

A pak mi Tonda vyprávěl něco o tom, že prej u nás máme v naší zemi šest lidí, co mají na účtu víc jak miliardu americkejch dolarů. A že by s těma prachama, kdyby je jako měl, dokázal dělat divy. Když jsem se ho zeptal, co by to bylo, povídal něco vo cestě kolem světa, vo investování a že by je ještě množil, vo baráku na Bahamách a kdesi cosi.

Ne, že bych to nechápal, snad jen kromě toho investování - to je jednak složitý a jednak divný. Když má někdo tolik peněz, že by s nima dokázal bez další práce žít tisíc let, na co potřebuje další. Jak píšu, ne že bych to nechápal - minulej rok jsme byli v Chorvatsku a letos už nepojedem. Když jsme se s mámou vraceli, došlo nám, že jsme si celou dobu připadali, jako bysme byli zase na Lipně, kam jezdíme každej rok. Všichni v Chorvatsku mluvili česky, pili jsme tam český pivo a jediný, co chybělo, byl pořádnej poctivej tvaroh. A to je dovolená na houby. Tedy ne kvůli tomu tvarohu. Ale když člověk jede za hranice, tak tam asi nechce potkávat to, čeho má doma spoustu, no ne? Takže ta Tondovic cesta kolem světa dává smysl, ale jinak? Já bych za ty miliardy pozval kámoše na pivo, spravil střechu, votevřel vlastní hospodu a mamina by tam dělala výčepní. Je to pořád štramanda, aby bylo jasno. A mohlo by to tam být všechno levný, jako bylo dřív. Žádný pivo za 25 kaček. Na to by mi ty miliardy stačily. Jenom Karla bych tam nepouštěl, ať se uchlastá někde jinde.

Fakt myslím si, že život není žádná věda, akorát lidi si ho sami hrozně komplikujou. Všichni jsou chytrý jako rádia, snažej se vymámit tele z jalový krávy a přitom by prodali vlastní mámu za blbý hrnce. Andule odvedle se tenhle majstrštyk povedl nedávno. Svojí starou máti poslala na nějakou předváděčku a co jí tam prováděli... chuderka, divím se, že ještě pořád dejchá. Jak budu mít chvilku, napíšu vám o tom víc. Valím na mariáš... 

Ty jo, a jsem fakt rád, že mi kluk ukázal to psaní sem na internet. Je to o dost lepší, než když jsem psával do sešitku. Jen ty písmenka by mohly být popořadě. Kdo to má pořád hledat.

Vloženo

Jaroměřická mlékárna