Jarin bude značka tvarohu nebo sýra

Včera jsme s maminou koukali na telku a viděli tam neuvěřitelnou věc. Fany si zaregistrovala na svý jméno ochrannou známku.

Včera jsme s maminou koukali na telku a viděli tam neuvěřitelnou věc. Fany si zaregistrovala na svý jméno ochrannou známku. Teda Fany, Jiřinka Bohdalová. Že prej teď může po sobě pojmenovat šperky nebo spodní prádlo. A pak ještě papírový ubrousky, kastróly a fůru dalších věcí. Ne, že bych jí to nepřál. Ona už je to sice ženská, kterým u nás na dědině říkáme poeticky odkvítající šeřík, ale svýho času to byla kočka, který se chtěl kdekdo na ochrannou známku mrknout. A klidně i pod ní. 

Pochybuju ale, že by dneska s něčím choulostivým uspěla jinde než v bulváru. Na druhou stranu bych ale klidně doma měl vařečku, která by nesla její jméno. Jen ta moje by to asi sotva snášela. Pamatuju si, jako by to bylo dneska, že když k nám do městečka přišla ještě jako štramanda Jiřinka jednou na hody, dostal jsem děsně vynadáno, že po ní porád zírám. A co, zíral jsem. Fakt bylo na co. Byla to dáma... nejen na kolejích.

Ale k jádru pudla... Když jsem viděl, co Jiřinka udělala, nedalo mi to. Uvažoval jsem, že až budu slavnej - a prý k tomu nemám daleko, když píšu sem, že prý stačí, aby mi sem chodili lidi a četli to a to prej není tak těžký, že to chce aktuální témata a nebrat si servítky a hlavně mít na všechno názor a že bych mohl dopadnout klidně jako ten fešák Okamura, co to dotáhnul až na senátora a k Úsvitu (aby bylo jasno, nechci bejt senátor, ale vzor je to hezkej a já zas nějaký názory mám, ne, že ne - vona to není žádná věda) - a tak teda, kdybych byl jednou slavnej, zapíšu si taky ochrannou známku. Bude to Jarin.

Nevím moc, jestli s tím nebude mít problém třeba Nohavica. Ten má taky na všechno názor, ale aspoň to dává do písniček. A stejnak... ten by si určitě nechal nejspíš Jarka, takže by to mělo být v cajku.

Jen jsem přemejšlel, jaký zboží bych pak po sobě pojmenoval. Spoďáry mi zatrhla ženská, to prej by se mě líbilo to mít stejný jako Jiřinka. A že bych pak chtěl ještě společnej producírunk někde na přehlídce a to teda že sotva. Pivo a vůbec alkoholický pití zase přišlo blbý mně. Jako fakt si nechci připíjet na svý jméno svým jménem. Po pátým Jarinovi by si z toho každej dělal akorát švandu, že pije jar a kýho čerta. 

A tak jsem si vzpomněl na děcka u nás v mlíkárně a bylo to jasný. Pojmenuju po sobě sejra nebo tvaroh. Nebo pomazánkový máslo, když už teď kvůli tý Unii nebude pomazánkový máslo moct bejt jmenovaný takhle. Jen bych musel nějak vychytat, aby se to s křenem jmenovalo nějak jináč. Dělá mi těžko na zažívání a přišlo by mi trochu pokrytecký pojmenovávat po sobě věci, ke kterejm nemám vztah, nebo ho mám mizernej.

A to mě teda napadá, jestli ta Jiřinka taky bude pojmenovávat po sobě jen ty spoďáry, který už nosila a který jí seděly. Tonda říkal, že by si je pak fakt rád koupil. Že by to bylo jako poctivý a že by to mělo příběh. A má recht. Je to vlastně stejný, jako se upsat ďáblu. Proč by to někdo dělal, kdyby v tomhle neměl jasno, no ne?

Vloženo

Jaroměřická mlékárna